Čikina
ČIKINA
Naše fretka se jmenuje Čikina, má pískovou barvu a narodila se v květnu 2005. Měli jsme ji zamluvenou u chovatelů z Ronova nad Doubravou, ale ještě, než jsme si pro ni jeli, nám volali, že si někde skřípla ocásek, a že ji nejspíš kousek odpadne.Pak jsme se na ni jeli podívat, už byla poslední a maminka se o ni bála a pořád ji tahala do domečku. Konec ocásku měla trochu ohnutý, ale nebylo to tak hrozný, nakonec ji zůstal celý a později, když ji ocásek zarostl srstí, to nebylo poznat skoro vůbec.
Když jsme ji přivezli domů, pustili jsme ji do voliéry, kde jsme dali zatím pryč žebříčky, aby nemohla spadnout a dali provizorní domeček, kde bude zatím spinkat, než vyroste a bude moct vylézt do patra, kde je budka na spaní. Nejdřív si došla na záchodek s kočkolitem, na který byla zvyklá . Pak se pustila do kočičího masíčka z konzervy. Za chvíli usnula.
Jak rostla, pelíšky
Když jsme si ji přivezli domů, byla malinká, že se vešla do dlaně. První dny si vydržela hrát asi půl hodiny až hodinu, pak se unavila a zalezla do domečku, kde si pokaždé kusem hadříku zadělala vchod, zřejmě aby ji tam nikdo nerušil,měla tam tmu a mohla v klidu spát. Tak spí vlastně doteď, když chce jít spát, zabalí se do nějakého hadru, ať už to je v koši na prádlo, v peřiňáku nebo u sebe v budce a tam může v klidu nerušeně spát.
Ze začátku se ani nevzdalovala od voliéry, později jen v nejbližším okolí a nakonec se odvážila po celém obýváku. Dokud byla malá, nemuseli jsme dělat velké úpravy bytu, jen jsme utěsnili díry za skříněmi a tam, kde by mohla vlézt. Ale jak rostla, úpravy přibývaly. Když měla celý obývák prošmejděný, chtěla vyrazit mimo obývák. A protože máme v obýváku shrnovací dveře, pod kterýma krásně podlezla, museli jsme dělat úpravy i mimo obývák. Nejdůležitější bylo zabezpečit schodiště, které vede z chodby dolů, První dny se dala uhlídat a když běžela na chodbu, tak my rychle za ní, aby nespadla ze schodů, ale později už uhlídat nešla, protože běhala schválně hned ke schodům a už jsme to nestíhali a tak se musela udělat branka, aby neměla kudy spadnout. V kuchyni kromě lezení na stůl, takže na něm nemůžeme nic nechávat a lezení za linku, odkud ale naštěstí na zavolání vyleze, žádné úpravy nebyly potřeba. V koupelně je hlavní místo, kam chodí na záchodek, který jsme ji tam dali, i když občas si dojde i jinam. Její nejoblíbenější místo je komora, kde je tma a spousta uložených věcí. Tam vydrží šmejdit nejdéle. Když jsme ji ze začátku nemohli najít, nakonec jsme ji našli tam buď spát v belíku s hadrem nebo ve skříňce se šuplíky, kde se naučila otvírat spodní šuplík s hadry, v kterých si udělala pelíšek a usnula. Někdy si taky vleze do koše s prádlem, který je v koupelně, a zachumlá se do prádla, ale protože tam ji často někdo ruší, tak tam spí jen výjimečně. V poslední době ale spí nejraději v peřiňáku, kde jsou uloženy tašky a batohy, kde si vleze do jedné tašky, přikryje se a spí.
Kde bydlí
Čikině jsme postavili prostornou dvoupatrovou voliéru, s žebříčky a odpočívadly, tunely, závěsným lůžkem, domečkem na spaní, pelíškem a různými hračkami, aby se nenudila, když je zavřená. Později jsme ovšem zjistili, že to bylo zbytečné, že by bohatě stačila poloviční voliéra s domečkem, protože většinu dne, pokud jsme doma, je puštěná a do voliéry ji zavíráme jenom na noc, kdy po jejich kratších či delších protestech zaleze do domečku a spí. Ráno hned jak vstane a slyší, že jsme vzhůru se hned domáhá vypuštění.
Co hamá
Od malinka ji krmím granulemi pro fretky od Vitakraftu, které jsem ji ze začátku namáčela, aby je neměla tak tvrdé. Vyzkoušela jsem ještě jedny granule pro fretky, ale nakonec jsem zůstala u Vitakraftu. K tomu ji dávám konzervy nebo kapsičky pro kočky, které ji moc chutnají. Jako pamlsek má ráda okurku, papriku, hroznové víno a tavený sýr.
Hračky
Nejoblíbenější hračka je plyšové kuře, s kterým si hrála odmalička a vždycky se u toho unavila a usnula vedle něj. Pak si ho začala brát do domečku, kdy ho musela ze zdola po žebříčcích donést až nahoru do domečku. Později si ho začala nosit po bytě, podle toho kam šla spát. Takže kde bylo kuře, poblíž spala Čikina. Také se jí zalíbila plyšová kost, která je naší fenky Moliny, a o kterou se spolu i přetahovali. Tak jsme ji k vánocům koupili malou plyšovou kost, ale té si ani nevšimla a velkou si radši schovala pod postel, aby jí ji někdo nechtěl vzít.
Puberta a říje
Puberta u Čikiny proběhla docela v pohodě, zato první říje stála za to. Skoro celé dny se mi pletla pod nohama a pořád mně do nich kousala, takže když jsem něco dělala a chodila po bytě, tak jsem Čikinu buď vláčela na noze za sebou nebo koukala pod nohy, abych ji nenakopla. A v noci, když jsem ji zavřela do voliéry a šli jsme spát, tak se dobu dobývala z voliéry, než to vzdala a šla taky spát, ale brzo ráno už škrábala zase. Protože říje trvala už 4 týdny, museli jsme ji nechat ukončit injekcí. V dalším roce měla další říji, která ji skončila sama. Při příští říji jsem ji chtěla nechat připustit, ale než jsem sehnala poblíž nějakého freťáka, Čikině říje skončila. Další říji měla v zimě, kdy jsem ji připouštět nechtěla a protože ji zase měla delší, musela jsem ji nechat ukončit. V příštím roce jsem se rozhodla, že ji nechám při první říji připustit a kdybych nesehnala žádného freťáka, tak ji dám vykastrovat, aby se zbytečně tolika říjemi nevysilovala.
Náhledy fotografií ze složky Čikina